Příšerný smrad

„Zítra pojedeme se školou na výlet do kostnice,” chlubí se doma František.
Máma povídá: „Hlavně nezapomeň přivézt něco Alíkovi.”

„Proč máš z dějepisu stále pětky?” zlobí se otec na syna.
„Víš, tati, já za to nemůžu. Učitel se pořád ptá na věci, které se staly před mým narozením!”

U Denků je na výměnném pobytu dvanáctiletý Ital a pořád se vytahuje: „My máme moře, to vy nemáte! Vy nemáte moře a my ho máme, heč!”
Jana se naštve a vyštěkne na něj: „Abys věděl, tak se strašlivě mýlíš, drahej Taliáne. My tady náhodou máme to největší moře!”
„A jaké, hm?” nevěří jí Ital.
Jana vítězoslavně vyřkne: „Moře učení!”

Přijde Pepíček domů ze školy a říká mamince: „Mami, představ si, že jsem se dneska jediný z celé třídy přihlásil.”
Mamka se zeptá: „A na co se učitelka ptala?”
„Kdo neudělal domácí úkol.”

Dcera přijde domů dřív a chlubí se otci: „Dneska mi odpadla fyzika a zeměpis.”
Táta se podiví: „Ta škola je nějaká malomocná!”

Paní učitelka se ptá dětí: „Co byste řekli, kdybyste přišli k mému hrobu?”
Přihlásí se Anička: „Tady leží má nejoblíbenější paní učitelka.”
„Výborně, Aničko, dostaneš jedničku.”
Přihlásí se Honzík: „Zde odpočívá nejhodnější paní učitelka.”
„Výborně, Honzíku, dostaneš jedničku.”
Potom se Pepíčkovi ztratí guma a on ji začne hledat. Paní učitelka přezkouší i ostatní žáky a nakonec vyvolá Pepíčka. Pepíček v tom okamžiku najde gumu a říká: „Tady leží, mrcha!”

Chlap si koupí detektor lži, který při lži dá každému, kdo zalže, facku. Oznámí to rodině a hned ho chce vyzkoušet doma při večeři.
Otec: „No, můj synu, kdes byl dnes po dobu vyučování?”
Syn: „Ve škole přece.”
Bum, facka!
Syn: „OK, OK, byl jsem v kině na filmu.”
Otec: „Jaký film to byl?”
Syn: „Pohádka.”
Bum, facka!
Syn: „OK, OK, bylo to porno.”
Otec: „Cože?! Já jsem v tvém věku ani nevěděl, co to porno je!”
Bum, facka!
Máma: „Je vidět, že je to tvůj syn!”
Bum, facka...

Paní učitelka se ptá Pepíčka: „Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby jsi potkal na chodbě pana ředitele?”
„Nevim!”
„Co by jsi udělal, kdyby jsi šel na záchod a uviděl jsi tam pavouka?”
„Nevim!”
„Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby se ti topila máma?”
„Nevim!”
„A Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Nevim!”

Pepíček přijde domů a ptá se maminky: „Co by jsi udělala, kdyby jsi potkala na chodbě pana ředitele?”
„Slušně bych ho pozdravila.”
„Co by jsi udělala, kdyby jsi šla na záchod a uviděla jsi tam pavouka?”
„Vzala bych ho do kapesníčku a hodila do koše.”
„Co by jsi udělala, kdyby se ti topila máma?”
„Hodila bych jí provaz.”
„Co by jsi udělala, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Zamávala bych na ni.”

Druhý den přijde Pepíček do školy a paní učitelka se ho ptá: „Co by jsi udělal, kdyby jsi šel na záchod a uviděl jsi tam pavouka?”
„Slušně bych ho pozdravil.”
„Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby jsi potkal na chodbě pana ředitele?”
„Vzal bych ho do kapesníčku a hodil do koše.”
„Co by jsi udělal, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Hodil bych jí provaz.”
„Co by jsi udělal, kdyby se ti topila máma?”
„Zamával bych na ni.”

„Maminko, proč jsem tak ošklivý?”
„To byl tenkrát hroznej mejdan... Buď rád, že nejsi pes.”

Ptá se chlapeček ve školním věku tatínka: „Je pravda, že ženy žijí déle?”
Otec odpoví: „Když jsou vdovy, pak určitě!”